Blog
Zemní domy se rychle stávají oblíbenou volbou v celé Evropě, zejména v environmentálně uvědomělých zemích, jako je Rakousko, Německo, Švýcarsko a Itálie. Proč ale zemní domy získávají na oblibě a co je předurčuje k tomu, aby byly budoucností udržitelného bydlení?
Zemní domy nabízejí jedinečné výhody, jako je energetická účinnost, ochrana před živly, snížení hluku a bezproblémové začlenění do přírodního prostředí. Výstavba zemního domu s sebou nicméně přináší vlastní soubor výzev. Níže naleznete přehled klíčových překážek, se kterými se můžete setkat při stavbě zemního domu, a řešení, jak je překonat.
Ve srovnání s 80. lety se výroba betonu ztrojnásobila. Svět každoročně vyprodukuje 30 miliard tun betonu. Po přepočtu to znamená 3,75 tuny nového betonu na osobu (1,63 m3 na obyvatele). Jednou z hlavních složek při výrobě betonu je štěrk, kterého se musí každoročně vytěžit z hor nebo řek zhruba 37 miliard m3
V době, kdy jsou stavební systémy různorodé, je snadné se ztratit v obsahu pojmů. Některé konstrukce se odchylují od běžných označení, jako je hrubá stavba zemního domu.
Je nutné mít v domě od roku 2021 nucené větrání, tedy rekuperaci tepla?
Autor původního textu: Amos Zeeberg
Možná vás také napadá, zda je v zemním domě dostatek světla, zda je uvnitř chladno, nebo naopak zda se v létě přehřívá. Jsou nutná tepelná čerpadla nebo klimatizace? S tím, jak se zpřísňují požadavky na energetickou třídu domů, vyvstávají otázky o nezbytnosti větrání s rekuperací tepla. Podívejme se blíže na zkušenosti majitelů žij
Granty z nového fondu s názvem Bezos Earth Fund budou zahájeny v létě 2020.
Talpa House je energeticky pasivní dům se zelenou střechou (podle STN nebo ČTN se jedná o dům s téměř nulovou spotřebou energie). Alternativně je energeticky soběstačný. Pro lepší představu má Talpa House intenzivní zelenou střechu a okna orientovaná převážně na slunné světové strany.
Žijeme v technickém věku, mluvíme o chytrých řešeních. Všechny parametry hodnotíme podle metrických veličin (milimetry, sekundy, kilowatthodiny). Kvantifikace je pro nás nezbytná, abychom si uvědomili dosažení uměle nastavených limitů. Co ale (číselné) hodnoty a parametry vypovídají o pohodlném bydlení? Proč má smysl nechat se inspirovat takzvaným Sokratovým domem?
Podzemní města byla dlouho jen science fiction, ale v poslední době berou města a urbanističtí architekti myšlenku podzemního města vážně. Největší výzvou je ukázat lidem, že se mohou pod zemí cítit dobře.